Zlobit se nemá
... Přichází domů, strká klíčky do zámku. Je zamčeno, přijde jí to docela divné, přítel mě už být doma. Trochu si oddechne, jelikož může odstranit ten lísteček s poznámkou, že šla na "pracovní" večeři se svým šéfem. Otevírá dveře, ano, opravdu není přítel doma. Docela si oddychne a jde ke stolku v obýváku, aby odstranila onen lísteček. Přijde ke stolku, ale svůj lísteček již nevidí. Vidí pouze obálku se svým jménem. Cítí problém, ale ještě odolává jejímu otevření s svlékne si minimálně kabát a zůstává pouze ve svých červených večerních šatech. Vrací se ke stolku, už to napětí nemůže vydržet, otevírá obálku a začíná číst.
"Ahoj lásko, našel jsem tvůj vzkaz. Dnešní večer měl být jen náš, nicméně práce je práce. Pak jsem ovšem šel do ložnice a našel na zemi tu stříbrnou brož, co jsem ti koupil k těm červeným šatům, které měly být pouze pro moje oči. Tak jsem se podíval do skříně a zjistil, že jsi šla na tu "pracovní" večeři v nich ..." Hlavou jí problesklo, co vlastně udělala a že i slib porušila. Nemyslela to zle, potřebovala prostě zaujmout, teď je již pozdě. A četla dále: " ... Opravdu jsi mě zklamala, šel sem se projít a něco si opatřit. Pokud jsi dočetla až sem, tak již víš, že tě potrestání nemine. Zůstaň v oblečení v jakém jsi byla na té večeři. Zapni videokameru, do prciny si pak před ní zasuň ten tlustý vibrátor, co jsem ti nedávno koupil, pusť na plné vibrace, zajisti kalhotkami a pak si stoupni ke stolku, roztáhni nohy na jeho šířku a stůj jinak v pozoru, vystrčené kozičky a ruce za hlavou, však to již znáš. Takto počkej až se vrátím!" Teď už opravdu věděla, že má problém a protože už tento dril znala, tak nečekala ani chvilinku, neboť si nemohla být jistá dobou mého příchodu. A běda kdybych jí nenašel v dané poloze. Dojde si pro onen vibrátor a vrátí se do obývacího pokoje. Pustí kameru, stoupne si před ní a pomalinku svůdně vytahuje červené šaty po stehnech tak, aby se objevily kalhotky. Stahuje kalhotky do půlky stehen, bere si vibrátor. Hezky si před kamerou pohladí prcinu, roztáhne jí a bez dalšího otálení zasune vibrátor a pustí vibrace. Vytáhne si kalhotky zpátky a vykukující kousek vibrátoru se jí na nich pěkně vyrýsuje. Stahuje i šaty a postupně zaujímá stanovenou polohu. Šaty jsou těsné, takže to pro ní není úplně jednoduché, nicméně drží polohu a na jednu stranu se modlí, abych dorazil co nejdříve, na druhou stranu se obává toho, co přijde. Takže se v ní pocity dost perou. Jelikož se její trest nahrává, velmi se snaží držet přesně polohu. Nicméně vibrátor jí to již po chvilce značně komplikuje. Nevidí na čas, nicméně rozkoš se jí v prcině stupňuje. Pak konečně uslyší klíč v zámku a vidí mě vcházet domů. Hodí na mě smutné oči a pozdraví. Nereaguji a rovnou přistupuji ke stolku, beru si kameru a přetáčím na začátek. Pouštím play a koukám, zda splnila vše, jak jsem říkal. Se způsobem výkonu jsem velmi spokojen za což jí odměním polibkem. "Takže, lásko, uvědomuješ si, co jsi udělala, že? Víš, že ty šaty jsou pouze pro mě a ne pro cizí oči, natož mužské, že?" "Ano, vím, omlouvám ..." přeruším jí "Omluvy ti nepomohou, přinesl jsem ti tedy další dárek, který budiž i tvým trestem." A vytáhnu z obalu novou středně silnou rákosku. Nikdy ještě rákoskou nedostala, vždy se jí bála a nikdy na ní nedošlo, ale teď už věděla, že se jí asi nevyhne. Nicméně ještě to zkusila: "Prosím, ne ..." Přistoupím k ní, rukou jí stoupám po stehně a kontroluji kalhotky a vibrátor pod nimi. Chytím kalhotky a posunu jí je z prciny na bok a nechám vibrátor vypadnout na zem. Vrátím kalhotky na místo a pokračuji. "Že je to vaše první setkání, tak budu mírný, takže dostaneš jen pětadvacet!" a šibalsky se usměji. Hodí na mě velmi smutný psí obličej, nicméně ví, že když už něco řeknu, tak z toho neustoupím. "Můžeš se pohnout z trestné polohy." Jakmile se postaví, tak, aby se uvolnila, sklidím rychle všechny věci z skleněného stolku. "Hezky se polož na ten stůl, zadeček pěkně na okraj. Chyť se okraje a nechci tvoje ruce vidět opustit ten stůl. Nohy hezky k sobě a kolena 40 centimetrů od stolku." Ihned zaujala tuto polohu a její krásný zadeček se pěkně propnul pod těsnými šaty. Ještě jsem rákoskou trochu poupravil její polohu. Přiložil ruku tak, aby neviděla a hlavně se nepohybovala. Uslyšela první svist rákosky a bylo krásně vidět jak stáhla půlky k sobě. Nicméně rána nepřišla, neboť byla do vzduchu. Poté jsem jí položil rákosku na vršek zadečku, přes obě půlky a chvilku jí zadeček laskat přejížděním po něm nahoru a dolů až na okraj stehen. Rákoska opustila její zadeček a uslyšela další svist a tentokráte již přistál přímo na vrcholek zadečku. Nečekala, že to bude takové, skoro se to dalo vydržet, bolest sice byla intenzivní, ale představovala si to horší. Jen sykla a "Jedna, děkuji ..." Rákoska se opět ocitla ve vzduchu a druhá rána přistála těsně nad první. "Dvě, děkuji ..." Pak přišly tři ve velmi rychlém sledu na spodní část zadečku, to už se jí tak moc nelíbilo. "Au, pět, děkuji ..." S těmi šaty si mě opravdu naštvala, nikdo tě v nich neměl vidět dříve, než já. Holt už ani nikdo neuvidí. Sáhnu do poličky pod stolíkem, beru do ruky nůžky a těsně nad zadečkem prostřihnu ty šaty a trhnu prsty. Díky materiálu se šaty krásně roztrhnou skoro samy. A vykoukne na mě holá prdelka, na které se krásně vyrýsovalo 5 proužků. Přejíždím opět chvilku po zadečku rákoskou a vyplácím dalších pět ran v pravidelných intervalech cca 5 vteřin tak, aby stačila počítat ale měla mezi jednotlivými ranami pauzu, aby si dostatečně uvědomila každou jednu ránu. "Deset, děkuji, au, prosím, už ne ..." Odpovědí na její žádost byla jedna mnohem silnější, než všechny předchozí přímo na vrcholek zadečku tam, kam dopadla již ta první rána. Vyjekla, neboť si právě teprve teď uvědomila, proč se rákosky doteď bála a proč se jí v našich spankingových hrách vždy vyhýbala. Po této silnější sem jí nechal půl minuty, aby jí rozdýchala a na zadečku se jí v daném místě ukázal téměř ihned podstatně tmavší proužek. "Hezky drž, ať už to máš za sebou." Upravil sem si trochu rákosku v ruce a protože jsem jejich první setkání nechtěl přehnat, trochu jsem zmírnil sílu úderu a v rychlém sledu jí vyplatil devět ran, přesně do dvaceti. Bolest se jí slila do jedné velké a při devatenácté se rozplakala a neudržela ruku na stolku a pokusila se zakrýt si zadeček. Nicméně měla smůlu, neboť jsem stačil tento pohyb volnou rukou zachytit, vyplatil tu dvacátou a přitlačil jí ruku zpátky. "Drž, máš to skoro za sebou, alespoň si to zapamatuješ!" Jelikož porušila polohu, měl jsem chuť jí potrestat více, nicméně již tak už plakala a tak jsem zbylých pět vysázel menší silou, s většími časovými rozestupy za to ale velmi precizně mířené. Po dvacátépáté s brekem poděkovala a slíbila, že se již nikdy nic takového nebude opakovat. Přikázal jsem jí zůstat v poloze a odešel pro olejíček do pokoje a zadeček jí po výprasku natřel chlazeným olejíčkem. Očividně jí to udělalo dobře. Po té jsem jí propustil. Postavila se, měla oteklý obličej, ale i tak mě políbila. Předchozí dráždění vibrátorem a vlastně i tento výprask z ní udělal velice nadrženou. Ale co se dělo dále, si necháme na další povídku ...
0 komentářů:
Přidat komentář